Sankce při planém poplachu
Sankce při planém poplachu
Za jakých okolností je výjezd hasičů hrazen volajícím, respektive v jakém případě je přivolání za zneužití považováno?
Logicky činnost hasičského sboru není z hlediska finančního jednoduchá. V případě neoprávněného, planého, či dokonce úmyslně vyvolaného poplachu, kdy musí příslušná jednotka požární ochrany vyjet, stojí finanční prostředky občanů ČR. Z důvodu preventivní a sankční možnosti, od 1. září 2013 vešel v účinnost tehdy nový zákon č. 160/2013 Sb. o spolufinancování bezpečnostního systému. Tento zákon upravuje dva procesy spolufinancování bezpečnostního systému.
Aby mohlo být požadováno proplacení úhrady nákladů při výjezdu hasičů, musí být prokázáno, že se jednalo o úmyslné jednání.
Jaké jsou nejčastější případy zbytečných výjezdů, ať už lidmi způsobených úmyslně, či neúmyslně?
Nejčastějším případem „zbytečného“ výjezdu je tzv. planý poplach – jedná se o činnost jednotky požární ochrany vyvolané z důvodu ohlášení požáru nebo jiné události, která se na místě nepotvrdila.
Mezi nejčastější plané poplachy patří:
- výjezd na základě signalizace EPS (elektrická požární signalizace),
- různé druhy kouře (někdy i páry), které nejsou přímým důsledkem požáru, ale ohlašovatel se domnívá, že jde o požár,
- rozdělávání ohně pod kontrolou (nenahlášená pálení organického materiálu, ohniště).
Jaké jsou případné sankce za zneužití hasičů?
Sankce jsou vždy striktně stanoveny právním řádem ČR. Fyzická osoba, která uskutečňuje vědomě tak zvaná zlomyslná volání, se dopouští přestupku dle § 119 odst. 1 písm. e) zákona o elektronických komunikacích. Český telekomunikační úřad této osobě může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
Fyzická osoba, která vědomě bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany nebo zneužije linku tísňového volání, se dopouští též přestupku dle § 78 odst. 1 písm. f) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Za tento přestupek může být uložena pokuta do výše 20 000 Kč.
V souvislosti se zlomyslným voláním lze hovořit až o trestném činu „poškození nebo ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení“ dle § 276 trestního zákoníku a trestného činu „šíření poplašné zprávy“ dle § 357 trestního zákoníku.
Dva konkrétní případy – výjezd k neohlášenému pálení zahradního odpadu a zásah při požáru komínu bez platné revize – jak jsou tyto případy hodnoceny?
Případy nelze paušalizovat, proto odpověď nelze stanovit přesně, neznáme-li další okolnosti případu. Každý případ je individuální a správní orgán na něj musí pohlížet podle objektivního zjištění. Tedy jen obecně (možná spíše jen selektivně z hlediska možnosti nejčastějších případů):
- právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny každé spalování hořlavých látek na volném prostranství předem oznámit příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje. HZS kraje má při nahlášení pálení pravomoc nařídit přijmutí dalších opatření pro bezpečnost spalování nebo spalování zcela zakázat. V případě zanedbání této zákonné povinnosti hrozí sankce až do výše 500 000 Kč. Problematiku spalování zahradního odpadu řeší dále §16 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a na základě tohoto ustanovení též vyhlášky jednotlivých obcí.
- pokud fyzická osoba provozuje spalinovou cestu v rozporu se zákonem, hrozí jí pokuta až 10 000 Kč podle § 78 odst. 1 písm. aa) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Právnické nebo podnikající fyzické osoby (pokud jsou vlastníkem nebo provozovatelem objektu) mohou být pokutovány až 100 000 Kč podle § 76b zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Sankci až 50 000 Kč se ovšem vystavuje také revizní technik spalinových cest, jestliže se zjistí, že revizi spalinové cesty neprovedl stanoveným způsobem.
Zdroje
